Pěchotní srub K-S 46 „V zátiší“
Zažijte poutavé vyprávění původce a úžasnou atmosféru v historickém objektu bunkru. Klub Vojenské Historie „Zátiší“ vás zve do Českých Petrovic na prohlídku objektu K-S 46.
Při prohlídce lze shlédnout exteriér a interier objektu s rekonstruovanými místnostmi, historické zbraně, dokumenty, uniformy a další dobové vybavení.
Pěchotní srub K-S 46 „V zátiší“
Protipěchotní překážka u objektu K-S 46
Z historie pěchotního srubu K-S 46 „V zátiší“
Pěchotní srub K-S 46 byl postaven na severní hranici tehdejší Československé republiky s Německem, jako součást linie těžkého opevnění, jehož výstavba spadala do kompetence Ženijních skupinových velitelství (ŽSV).
Konkrétně objekt příslušel pod správu ŽSV III v Králikách, do 6. stavebního podúseku – Adam.
Oboustranný dvoukřídlý dvoupatrový objekt výškově lomený vlevo o 100 cm byl budován ve II. třídě odolnosti tzv. „ŘÍMAN“ (čelní stěna směrem k nepříteli – 225 cm, strop objektu – 200 cm, týlové stěny – 100 cm, mezistrop – 50 cm). Celková kubatura tak čítala 1524m3 kvalitního železobetonu. Dále disponoval dvojící ocelolitinových zvonů (síla stěn – 20 cm, váha 20,2 t).
Podlaha vstupní chodby se nachází v nadmořské výšce 668.75 m.n.m. Izolovaný pěchotní srub je situován na západním svahu kóty Adam (765 m.n.m).
Pravou dvojicí střílen působil do svahu směrem k tvrzovému pěchotnímu srubu K-41 „Pod vrškem“. Palebný vějíř byl doplněn soustavou protitankových a protipěchotních překážek s dominujícím protitankovým příkopem.
Hlavní střílny levé kasematy vedly palbu do údolí směrem k samostatnému pěchotnímu srubu K-S 47 „V dolině“. Dále postřelovali předpolí objektů K-S 48, 49. Dá se předpokládat, že jeden z hlavních úkolů srubu bylo též pozorování příjezdové komunikace z Klášterce nad Orlicí.
Navštivte
Pěchotní srub K-S 46 „V zátiší“
Návštěvní doba
Kontaktní informace
Přístup k muzeu
Izolovaný pěchotní srub byl vybetonován v nepřetržité betonáži od 24.6. do 29.6. 1937. Poté se ho stihlo do „MNICHOVA 1938“ jak stavebně tak i technicky dokončit. Byly osazeny oba pancéřové zvony (ZN 3-3 11.5.1938, ZN 3-4 12.5.1938), vybudované inženýrské sítě, nechyběla ani filtrovna se strojovnou. Objekt byl plně vybaven nejvyspělejšími zbraněmi, které měla naše republika k dispozici. Bojovou osádku tvořilo 34 mužů.
Celou výstavbu pěchotního srubu prováděla pražská firma „Dr. Ing. Kapsa a Müller“, která budovala sousední tvrz Adam v rámci stavebního podůseku.
Po „Mnichovské zradě“ se nacházel na okupačním území říše, německými ženisty mu byli vytrženy oba pancéřové zvony a střílny hlavních zbraní. Za své vzal také výduch zkaženého vzduchu z horní kasematy, ukončení granátového skluzu a úchyty na maskovací sít umístěné po hraně stropnice (zbylo jich pouze šest – děkujeme i za těch pár). Řádění N.P.KOVOŠROTU nebralo konce a tudíž z objetu tato firma odstranila vše co vonělo po železe(držáky exhaustorů, oplechování, …) .
Dělostřelecká tvrz Adam a její historie
Dělostřelecká tvrz Adam je součástí československého opevnění, které bylo budováno v letech 1935–1938 zejména na hranicích s tehdejším Německem a Maďarskem jako reakce na jejich agresivní politiku vůči Československu.
Tvrz Adam se měla skládat z osmi objektů: tří pěchotních srubů, dělostřelecké věže, dvou dělostřeleckých srubů, minometné věže a vchodového objektu.
Do září 1938 se podařilo tvrz stavebně takřka dokončit. Scházely však hlavní dělostřelecké zbraně, které se z důvodu zpoždění ve vývoji a výrobě do žádného z dělostřeleckých objektů v československém pohraničí nedostaly.